Viliam Kalinčík
V podstatě každá ocel obsahuje uhlík. Uhlíkové ocele však obsahují uhlíku více, což se také odráží na jejich vlastnostech. Uhlíkové ocele mají obecně lepší řezné vlastnosti, snadněji se opracovávají a také brousí. Velikou výhodou je, že tyto ocele mohou být kovány diferencovaně, takže dosáhnete pevného a trvalého ostří a zbytek čepele je pružný. U uhlíkových ocelí také hrozí menší riziko výběru nějakého „zmetka“, než u nerezových ocelí. Nevýhodou je však větší náchylnost ke korozi, takže vyžadují větší údržbu. Procento uhlíku ale nelze zvyšovat do nekonečna. Ocel má obsah uhlíku do 2.14 % nad toto množství je již litina která je křehká.
Ani nerezové oceli nejsou úplně korozi vzdorné a stejně jako u uhlíkové ocele, je název spíše pomocný. Mezi nerezové ocele se počítají ty, které mají příměs chromu 13 % a více, což zapříčiňuje jejich odolnost vůči korozi. Obecně vzato se nerezové ocele oproti uhlíkovým ocelím snadněji otupí a hůře brousí a jsou také dražší. Vyžadují však menší údržbu, co se týče náchylnosti k rezavění.
Jsou oceli které jsou pro opravdové labužníky a snoubí v sobě vlastnosti obou předchozích kategorií.
který byl později upevňován do různých rukojetí z kosti, dřeva či parohu byl nůž od nepaměti základním a nepostradatelným nástrojem člověka. Nůž hrál vždy významnou roli v zápase o přežití lidského rodu. Používání vlastnoručně vyrobených nástrojů vždy odlišovalo člověka od zvířete.
Nůž člověku pomáhal v lovu, přípravě potravy a i obraně vlastní a rodiny či kmene.
Od doby kamenné.
Přes dobu bronzovou.
Po dobu železnou.
Ocel na nože, by měla mít do 2% uhlíku protože potom se stává křehkou.
Ocel bývá legována i dalšími prvky čímž získává speciální vlastnosti od 0.5% až 2% uhlíku, dále chrom, nikl, kobalt atd.
Uhlík bývá významným prvkem v oceli nože, avšak pokud je uhlíku víc než 2% tak se stává ocel velmi křehkou, protože už se defacto jedná o litinu.
Ale novodobá metalurgie přináší metodu, kdy lze bez problému zvýšit množství uhlíku až na 2.2% a zároveň tak zabránit litinovému efektu.
Tavenina se prudce ochladí v kapalném dusíku, kde ocel zkondenzuje v jemných kapičkách. Každá kapka potom obsahuje potřebné množství uhlíku.
Následně se zahřeje na teplotu těsně pod bodem tání a za vysokého tlaku se lisuje do bloků a tyčí.
Takto vyrobené oceli se říká prášková ocel.
Kalitelná martenzitová nerezová ocel pro čepele nožů vyráběná rychle ztužitelnou práškovou technologií.
Oceli vyrobené práškovou technologií poskytují výjimečné ostří se skrývá ve ztužené struktuře.
Shluky karbidů se chovají jako iniciátoři lomu na určitém stupni namáhání. Podstatně menší shluky karbidů v rychle tužených materiálech způsobují, že k lomu dochází až při téměř dvojnásobném stupni namáhání.
Práškové oceli mají až o 35% větší pevnost v ohybu.
Přiklad RWL 34
Složení: C-1.5 , Si 0.5, Mn 0.5, Cr 14.0, Mo 4.0, V 0.2
Dosahovaná tvrdost : 58-64 HRC už vyžaduje speciální cit pro broušení a také tvrdší brusné prostředky. Brousíme je sice déle, ale výsledek je vždy vynikající.
Dodržení kvality se týká i kvalitně provedeného ostří, kde je třeba nejen dodržet úhel doporučený pro lovecké nože a to 35°, ale i rovinnost a hladkost povrchu čepele. Pokud řemeslník - nožíř toto vše dodrží.
(továrny se do zpracování této oceli z důvodu její obtížné zpracovatelnosti nehrnou), tak lovec získává nástroj na který se může dlouhodobě spolehnout a "výkonnost" čepele opakovaně předčí nejen jeho očekávání, ale vzbuzuje i obdiv přátel a ostatních lovců.
Kdo z dnešních padesátníků si nezavzpomíná na svou první chlapeckou kudlu od táty.
Já jsem svou první měl na konci první třidy. Dřív bylo přáním každého kluka mít svou kudlu. Vždyť bylo tolik věcí které se daly nožíkem vyřezat, upravit či zhotovit.
Párkrát nás při neopatrnosti i kousla a za tu dobu se k noži vypěstoval nějaký respekt...
Když jste se kluků zeptali co by si vzali sebou na opuštěný ostrov, tak většina vyhrkla bez váhání NŮŽ.
Česká republika je zatím rájem pro nožomily a nožíře.
Viliam Kalinčík